Účinek masáže

Masáží dosáhneme v organismu nějaké odezvy, určitého léčebního účinku, a to nejen v místě působení, ale i na vzdálených místech nebo dokonce v celém organismu. Při masáži dochází k mechanickému podráždění buňky a tím uvolňuje látky (histamin, H-látky), které se dostávají do celého a navozují tak odezvu na masáž (odezva hormonální). Podrážděním nervových receptorů dojde k odezvě nervové. Působením H-látek a nervovým působením dochází k vyplavení hormonů do krevního řečiště, jde o odezvu hormonální.

Místní odezva má charakter reakce na mechanické působení. Dochází především k odstranění povrchních zrohovatělých buněk pokožky a tím uvolní póry. Zlepší se tak chemické pochody v buňkách kůže a buněčné dýchání. Zlepší se prokrvení kůže a podkoží, tím dochází ke zvýšenému přísunu kyslíku, živin a ochranných látek. Současně se zvýší odplavování odpadových produktů látkové výměny do žilního a mízního systému. Působením na nervová zakončení v kůži lze masáží zmírnit nebo utlumit kožní bolest. Hlubšími masážními technikami lze rozvolnit svalové zatvrdliny, srůsty, jizevnatou tkáň v kloubních pouzdrech nebo šlachových pochvách. Zvýšeným prokrvením se zlepšuje energetická bilance svalových buněk, dochází k rychlému zotavení svalů po zátěži, lepší se svalová výkonost. Dostředivým směrem prováděná masáž zlepšuje žilní návrat do srdce a tím i jeho ekonomičtější činnost. Zlepšení krevního oběhu má vliv na celý organizmus, mozkem počínaje a ledvinami konče. Vzruchy přenesené nervovými drahami do mozku mají vliv nejen na jeho řídící a regulační činnost, ale i na psychiku což vysvětluje zklidňující nebo naopak dráždivý účinek masáže.